Dalekozrakost

Co je to dalekozrakost?

Dalekozrakost neboli Hypermetropia je jednou z refrakčních očních vad. O její podstatě a vztahu k tupozrakosti se dozvíte v krátkém videu:

Dalekozrakost, na rozdíl od krátkozrakosti, je vada, kterou nacházíme již v útlém dětství. Dětské oči jsou obecně menší a i zdravé dětské oči jsou často v předškolním věku nastaveny do mírné dalekozrakosti. Pokud je vada na obou očích symetrická a není moc vysoká, tak to ničemu nevadí. S růstem oka se postupně snižuje směrem k nule dioptrií a postupem času se z mírně dalekozrakého dítěte může stát dokonce i krátkozraký dospívající.

Co je na dalekozrakosti tedy špatného?

Jak již bylo vysvětleno na videu, tak největším problémem dalekozrakosti je nebezpečí vzniku tupozrakosti – tedy vzniku „nekvalitního“ spojení oka s mozkem v době, kdy se toto spojení vyvíjí. Dalším problémem, který s dalekozrakostí souvisí je nebezpečí rozvoje šilhání (které také přispívá k rozvoji tupozrakosti).

Čím je dalekozrakost, nebo dioptrický rozdíl mezi jednotlivýma očima vyšší, tím je obecně vyšší riziko vzniku výše zmíněných patologií.

Jak moc velká tedy musí být vada, aby byla nebezpečná?

Obecně se dá říci, že ve věku okolo tří let, pokud má dítě do +3,00 dioptrií symetricky na obou očích, nemá žádné subjektivní obtíže a nešilhá, tak ani nemusíme předepisovat brýle a rizika jsou malá (zaostřovací aparát oka tyto hodnoty hravě zvládne). 

U dioptrií vyšších již bych byl opatrný a nasadil bych v tomto věku raději korekci i u symetrického nálezu na obou očích. Byť třeba slabší, než plnou cykloplegickou. 

Hodnoty okolo +5,00 dioptrií jsou ale již jasnou indikací ke korekci! Tam již hrozí oboustranná tupozrakost i při absenci šilhání.

Pokud je rozdíl mezi očima více jak 0,50 dioptrie, také bych byl opatrný a při jakémkoliv náznaku horšího vidění na oku s více dioptriemi bych nasadil korekci. U rozdílu 1,00 dioptrie je indikace ke korekci již jasná.

Jak zjistím jestli není moje dítě dalekozraké?

Možností je více:

V České republice fungují preventivní prohlídky u dětského lékaře. Ten na tříleté prohlídce zkouší i zrak. Jakmile dostane podezření, že dítě nevidí, tak jak by mělo, pošle ho na odborné oční vyšetření. Pouze je při vyšetření u dětského lékaře důležité dbát na to, aby si dítě nezakrývalo nevyšetřované oko rukou, ale mělo ho na jisto zakryté třeba náplasťovým okluzorem/náplastí. Často se totiž stává, že děti, když jedním okem nevidí, tak podvádí a koukají mezi prsty a tak může nemocné oko uniknout tomuto screeningovému vyšetření. 

V poslední době se také čím dál více objevuje hromadné vyšetřování dětí ve školkách přístrojem Plusoptix (někdy ho mají i samotní pediatři). Proti tomu nelze nic namítnout. Sice se k očnímu lékaři takto dostane i hodně dětí s normálním očním nálezem, které Plusoptix vyhodnotí jako rizikové, ale je lepší vyšetřit zbytečně deset zdravých dětí, než aby nám uniklo jedno tupozraké. Mimo jiné tato vyšetření zvyšují povědomí populace o nebezpečích tupozrakosti.

Pokud Vy nebo Váš partner nosíte brýle od útlého dětství, jste tupozrací, nebo jste šilhali/šilháte, je zde určité riziko, že Vaše dítě toto „podědí“. V tom případě je na místě navštívit očního lékaře ještě před onou tříletou preventivní prohlídkou u pediatra. Doporučil bych návštěvu v jednom roce věku. Vyšetřit se dá i takto malé dítě. A v tomto případě platí, že čím dříve se začne problém řešit, tím je výsledek lepší.

Další možností, jak se na dalekozrakost může přijít je to, že dítě začne mít nějaké potíže. Usilovně zaostřuje, chodí blíže k televizi, mhouří oči, bolí ho oči, slzí, je světloplaché, nebo dokonce začne šilhat.

Jak oční lékař zjistí, že je dítě dalekozraké?

U vyšetření dětí je zcela zásadní vyšetření v tzv. cykloplegii. Do očí se nakapou kapičky (v různém režimu), které roztáhnou zornici a hlavně úplně uvolní zaostřovací aparát oka. Následně je možno zjistit dioptrickou vadu. Buď existují různé automatické autorefraktometry, které nám ji změří. Pro úplně malé děti existují i přenosné. (Pozor – Plusoptix funguje na jiném principu) Pokud to automatickým přístrojem změřit nelze, protože dítě například nefixuje, nebo se brání, dá se použít takzvaná skiaskopie – což je trošku starší, ale stále spolehlivá metoda, založená na sledování pohybu retinálního reflexu.

Pokud bychom dítě nerozkapali, nezjistili bychom úplný rozsah vady. Zaostřovací aparát je vždy v nějakém napětí a výsledné dioptrie by vyšly menší – někdy i podstatně.

Počítejme s tím, že do věku okolo tří let (jsou samozřejmě i výjimky) z dítěte horko těžko vymámíme jak skutečně vidí. Způsoby sice existují (např. teller acuity cards a systém preferential looking), ale definitivně nám to „řekne“ až ve věku okolo tří let (a někdy ani to ne). U vyšetření refrakce dětí tedy spoléháme spíše na přístrojové hodnoty dioptrií.

A co starší děti a dospělí s dalekozrakostí?

Po osmém roce věku je riziko vzniku tupozrakosti minimální a tak často mírně dalekozraké děti a dospělí nechtějí nosit brýle, protože vlastně vidí normálně (viz úvodní video). Pokud nešilhají, vada je malá a jsou bez obtíží, nedá se proti tomu nic namítnout.

Z nekorigované dalekozrakosti se ale mohou objevit bolesti hlavy.  Někdy i úporné. Především po delší zrakové námaze do blízka, ve škole, k večeru apod. Pak jsou brýle opět na místě.

S postupujícím věkem, dle velikosti dalekozrakosti dříve či později, ale většinou spolehlivě před čtyřicátým rokem věku začínají mít dalekozrací lidé (někdy i poprvé v životě) obtíže. Špatně se jim zaostřuje nejdříve do blízka, pak do dálky, začínají je pálit a bolet oči. Oči jsou unavené. To totiž již začíná klesat schopnost naší čočky se vyklenovat a oko samotné již není schopno zkompenzovat tímto mechanismem exitujícící vadu – a to postupem času ani do dálky. 

Dalekozrací (ne extrémně) lidé vidí tedy do určitého věku poměrně slušně do dálky i do blízka i bez brýlí.  Od určitého věku začnou ale vidět bez brýlí hůře jak do dálky, tak do blízka.

Jak korigovat dalekozrakost?

Nejběžnější je korekce brýlemi – dalekozrací lidé je většinou nosí od útlého dětství, takže s nimi nemají problém. Okolo čtyřicátého roku jsou často pozitivně vnímány brýle multifokální (progresivní), jelikož umožňují fungovat s jedněmi brýlemi jak do dálky, tak do blízka i na střední vzdálenost. 

Kontaktní čočky jsou také možné, ale hypermetropové je obecně nosí málo. Existují i varianty multifokální korigující vadu jak do dálky, tak do blízka zárověň.

Laserové a jiné výkony na rohovkách u dalekozrakosti nejsou moc vhodné a spolehlivé. Často se vada má tendenci vracet. Počet dioptrií o které člověk může zákrokem přijít je také omezený. 

Fakické čočky, což jsou umělé čočky vpravené do oka, ve kterém je stále přítomna i vlastní čočka u dalekozrakosti často narážejí na problém nedostatku místa v oku – dalekozraké oči bývají obecně menší. Není to v tomto případě úplně vhodné řešení. (Více viz článek o krátkozrakosti)

Úplná výměna vlastní čočky za novou buď multifokální, nebo monofokální je jedním z možných řešení. Před nástupem vetchozrakosti bych se tomuto řešení vyhýbal, ale u vyšších hypermetropií může být přínosem. Dokonce může i snížit riziko vzniku akutního záchvatu zeleného zákalu tím, že umělá čočka je tenčí než původní a udělá v oku více místa. Každopádně pamatujme na to, že každá operace má svá rizika.

Jaká jsou další rizika dalekozrakosti?

Velmi dalekozraké oči jsou obecně menší, „přeplněnější“, mívají mělčí přední komoru, která se ještě změlčuje věkem jak narůstá objem čočky. Mají tedy vyšší riziko vzniku záchvatu zeleného zákalu s uzavřeným úhlem. 

Dalekozrakost (Hypermetropia) - takto vypadá mělká přední komora.
Mělká přední komora. V periferii přední komory vidíme významné přiblížení duhovky k rohovce – dá se očekávat okludabilní úhel a riziko vzniku záchvatu akutního zeleného zákalu.

Dále se u velmi krátkých očí popisuje větší riziko vzniku tzv. maligního glaukomu (rozuměj nezvladatelného) po nitroočních operacích.

Mohlo by Vás také zajímat: 
Vyskytuje se u Vás nebo Vašich příbuzných krátkozrakost? Zvažujete operaci krátkozrakosti? Přečtěte si něco více v kapitole o krátkozrakosti
Je Vám více než 40 let a začínáte mít potíže při čtení? Zjistěte více v kapitole o 
vetchozrakosti. Byl Vám diagnostikován astigmatismus? Více zjistíte v kapitole o astigmatismu.

[Celkem: 35   Průměr: 5/5]

error: Content is protected !!