Kontaktní čočky – infekční rizika

Kontaktní čočky jsou skvělý vynález. Umožňují milionům lidí fungovat bez brýlí. Některé čočky dokonce umožňují lidem vidět vůbec něco – například tzv. tvrdé čočky u nepravidelného astigmatismu. Bohužel ale jejich používání má i svá rizika. O některých z těchto rizik bude tento článek. Budu se v něm věnovat konkrétně měkkým kontaktním čočkám, které jsou nejčastější.

Rizika nošení kontaktních čoček jsou v zásadě dvojí. Prvním, asi nejnebezpečnějším rizikem je to, že si pomocí kontaktní čočky do oka můžete zanést infekci. Pokud se jedná pouze o zánět spojivek, není to zas takový problém. Horší je, když infekce postihne rohovku. Druhá rizika bychom mohli souhrnně nazvat jako neinfekční – ty jsou většinou pro oko méně nebezpečné a budeme se jim věnovat v jiném článku.

Kontaktní čočky – infekční rizika

Nejnebezpečnějším infekčním rizikem kontaktních čoček je infekční zánět rohovky – keratitida. Ve vážných případech může keratitida přejít až do vředu rohovky. A ten může následně perforovat (prostě se do rohovky a tím do oka může udělat díra) – oko doslova teče a infekce postupuje dále do jeho útrob. Infekce se z rohovky může dostat dovnitř oka dokonce i bez její perforace. 

Keratitidy způsobují různé organismy. Od bakterií, přes „houby“ až po prvoky. Nejčastěji nalézáme ve stěrech z těchto infekcí bakterie Pseudomonády. Obávanými patogeny, na které je vždy třeba myslet, jsou pak prvoci Acanthamoeby. Na vlastnostech konkrétního organismu pak závisí průběh onemocnění. Některé organismy jsou agresivní méně, některé více. Některé rohovku dokáží zničit během několika dnů. Některé dělají potíže déle. Stejně tak léčba může trvat od několika dnů po mnoho měsíců (v případě Acanthamoebové infekce). V léčbě mohou stačit antibiotické kapky, ale někdy nemusí stačit ani rychlá transplantace rohovky.

Jak se ale infekce do oka dostane?

Nejčastěji z kontaminovaných čoček, jejich pouzdra nebo případně roztoku na čočky. Tam se mohou mikroorganismy – při nedodržování zásad jejich používání – namnožit.  Patogeny způsobující keratitidy jinak většinou žijí všude kolem nás, ale s minimálním množstvím si obrana organismu většinou poradí. Sice kontaktní čočky tuto obranu trochu narušují – minimálně tím, že odíráním povrchu infekci otevírají bránu – ale když jsou jinak čisté, tak je riziko minimální.

Keratitis

Keratitida v souvislosti s nošením kontaktních čoček – mikrobiologické vyšetření pouzdra čoček a čočky, která byla na postiženém oku, prokázalo masivní přítomnost Pseudomonád a Enterobacteru.

Pro názornost Vám teď povím takovou pohádku.

Pohádka o Acanthamoebě

Jednou se tak jdete s kontaktními čočkami koupat do rybníka. Sice Vám lékař nebo optik (správně) říkal, že byste to dělat neměli, ale vždyť s tím chodí do vody každý, ne? A vy sami jste s nimi již ve vodě mnohokrát byli a nic se nestalo. Tak proč ne? Koupete se, potápíte. A ve vodě si vesele plave Acanthamoeba. O Vás se nestará, ale co se nestane – bum a narazí do Vašeho oka. Řekne si fuj oko, ale tak já se kousek svezu.

Přijdete domů, Acanthamoeba stále u Vás na oku, docela se jí tam začalo líbit, je tam pěkně teplo, vlhko, nějaké zbytky buněk k jídlu také. Tak si říká, co bych chvíli nepobyla. A vlastně proč bych tu měla být sama – tak se rozdělím. A už jsou dvě a hned je veseleji.

Vyndáte kontaktní čočky, chcete je dát do roztoku. Ale co se nestalo, došel! Tak je dám do vody, ono se nic nestane, vždyť už jsem to dělal a nic se nestalo.

Naše amoebka si zatím lebedí. A protože když nás je víc, nemusíme se bát vlka, nic, tak se i vesele množí dále. A že už jich je.

Další den se Vám pro roztok do obchodu nechce, venku je moc teplo. A tak čočky putují opět do pouzdra s vodou. A amoebek je zase více.

Třetí den už se amoebky na čočce mačkají a jídla je také nějak méně. Tak se nemohou dočkat, až vstanete a zase si je dáte na oko. Hurá, už. Tady je jídla přeci jenom více. A šup, už baští na rohovce. A baští rohovku. To se Vašemu oku moc nelíbí – aktivuje obranu, oko bolí, jste světloplachý, oko může být zarudlé. Řeknete si nu což, jsem přeci chlapík. To vydržím.

Ale nevydržíte. V pátek v půl jedenácté večer sedíte v čekárně na oční pohotovosti (kdy už mikrobiologové vesele doma spí a zdá se jim o volném víkendu – a jakože správný mikrobiolog víkendy ctí). A už to jede. Desatery kapky po půl hodině a v noci po hodině. Kontroly každý den.

Jak minimalizovat riziko získání infekce pomocí kontaktních čoček?

Za prvé úzkostlivě dbejte na hygienu, když s nimi manipulujete. Roztok mějte vždy čerstvý, používejte ho dle návodu. Pouzdro občas vyměňujte. Vyhněte se používání čoček s dlouhodobým režimem. Nejbezpečnější jsou jednodenní kontaktní čočky – ty co po použití vyhodíte. Tolerovat se dají i čočky s týdenním/čtrnáctidenním režimem. Ale zásadně s nimi nespěte a už vůbec ne několik dnů v kuse (na čočkách se usazují nečistoty z Vašeho oka a to je přímo inkubátor pro infekci)! Ani s těmi, co k tomu jsou dle výrobce určeny. Nenahrazujte roztok na čočky vodou. V čočkách se nekoupejte a když už to uděláte, tak je pak už nedávejte zpátky do pouzdra a vyhoďte je. (Nejsem naivní a proto nemám žádné iluze o tom, že by se většina  nositelů kontaktních čoček s nimi někdy nekoupala – a nejspíše se většinou asi nic nestalo – protože vředů není zase v porovnání s počtem uživatelů kontaktních čoček tak moc). Pokud se potápíte, tak vězte, že voda zvětšuje a že můžete být mile překvapeni, že i bez čoček pod vodou v potápěčských brýlích docela vidíte. Nebo existují dioptrické potápěčské brýle.

Kontaktní čočka

Nečistoty usazené na kontaktní čočce, která byla šest dnů a šest nocí v kuse na oku.

Tak snad jsem Vás moc nevyděsil, kontaktní čočky jsou jinak vážně fajn.

[Celkem: 29   Průměr: 5/5]

error: Content is protected !!