Vetchozrakost

Co to je?

Vetchozrakost, neboli Presbyopia je přirozený stav oka po zhruba čtyřicátém roce věku. Jako stárnou všechny tkáně těla, tak stárne i oční čočka. V dětství a mládí je čočka pružná – dokáže měnit svůj tvar v závislosti na potřebě zaostřování. Postupem času se stává tužší a tužší a schopnost změny tvaru se vytrácí.

Člověk bez dioptrické vady, případně člověk dalekozraký, vždy potřebuje k zaostření do blízka, aby se jeho čočka vyklenula a tak zvětšila svoji dioptrickou sílu. A když to čočce již tak dobře nejde, tak začíná mít člověk potíže s viděním do blízka.

Člověk krátkozraký je na tom trochu jinak. Jeho čočka má i ve svém nevyklenutém stavu vzhledem k jeho oku tak velkou sílu, že krátkozraký člověk vidí do blízka i bez aktivního vyklenutí čočky. Případně, když je krátkozraký pouze slabě, vidí do blízka s potřebou menšího vyklenutí čočky než člověk bez dioptrické vady, případně člověk dalekozraký. Platí za to ovšem tím, že bez korekce nevidí tak dobře do dálky.

Jaké jsou příznaky Presbyopie?

Vetchozraký člověk si typicky musí dávat text postupně dál a dál od sebe. Až mu časem „nestačí ruce“. Při čtení či práci do blízka ho může bolet hlava. Může slzet, můžou ho pálit oči. Může mít pocit unavených očí. Potíže začne mít nejdříve za horších světelných podmínek – aby něco malého přečetl, tak si musí rozsvítit.

Konzervativní řešení Presbyopie

Stav se dá řešit buď konzervativně, nebo operací. 

Z konzervativních možností je nejčastější nošení brýlí do blízka. Pokud je to potřeba, může být síla skel do blízka kombinována v jedněch brýlích se sílou skel do dálky – ať již ve variantě tzv. bifokálních brýlí (půlených), případně stále častějších brýlí multifokálních. Existuje i něco mezi – tzv. trifokální brýle.

Bifokální brýle jsou zaostřeny na jednu vzdálenost v horním segmentu a na druhou v dolním segmentu.

Trifokální brýle mají segment do dálky, střední vzdálenost a do blízka. Je možnost i různého uspořádání segmentů – například na střední vzdálenost nahoře, do dálky uprostřed a do blízka dole. To mohou ocenit lidé, kteří mají práci, kde potřebují vidět na nějaký panel nad sebou a zároveň třeba psát.

Multifokální (progresivní) skla jsou dělána tak, že v horní části jsou dioptrie do dálky, v dolní části do blízka a mezi nimi je plynulý přechod – plynule se přeostřuje z dálky do blízka. Po stranách je bohužel z technických důvodů zóna rozostření. Snášenlivost multifokálních brýlí závisí především na dobrém individuálním výběru typu skel – resp. tzv. koridoru. Vhodného k prováděné určité činnosti.

Existují i bifokální a multifokální kontaktní čočky. Sice nevyhovují úplně každému, ale jsou lidé, kteří si je nemohou vynachválit. 

V klasických monofokálních kontaktních čočkách je také možno nastavit tzv. monovision – jedno oko se vykoriguje do dálky a druhé trochu do blízka. Trochu tím může utrpět prostorové vidění, ale funguje to poměrně dobře.

Chirurgické řešení Presbyopie

Chirurgických možností je také více. Od zákroků na rohovce, přes přidání multifokální umělé čočky k Vaší stávající, po výměnu Vaší zdravé (případně již zkalené) čočky za čočku umělou – multifokální, případně monofokální v režimu monovision.

Jsem asi moc konzervativní, ale presbyopické zákroky na rohovce u jinak zdravého oka jsou dle mého názoru zbytečným rizikem. Rohovka je tkání pro oko velmi důležitou, obecně se špatně hojí a nahrazuje se ještě hůře. Zákroky upravující vetchozrakost sestávají většinou z implantace buď nějakého typu čočky (inlaye) do rohovky, nebo stenopeického kroužku. Pozitivum zákroku na rohovce je, že odpadají případné komplikace spojené s otevřením oka jako takového. Pracuje se pouze v jeho „stěně“.

Multifokální umělá čočka přidaná k Vaší původní je víceméně dočasným řešením – než se Vaše vlastní čočka věkem zkalí a je potřeba ji vyměnit. To může trvat několik desetiletí, ale i pouze několik let. A to v současné době nikdo neodhadne.

Multifokální čočka jako náhrada za Vaši původní čočku. I čirou. Toto je prakticky definitivní řešení vetchozrakosti. Čočka v oku vydrží již napořád. Pozor ale na to, že každá operace má svá rizika mezi které patří i zhoršení vidění. K tomu mohou multifokální čočky snižovat kontrastní citlivost, může se objevovat haló kolem světel, případně oslnění.

Pouze vsuvka pro piloty: Když jsem v září 2017 zjišťoval na Ústavu leteckého zdravotnictví, zda multifokální nitrooční čočku může dostat pilot, tak mi bylo řečeno, že v ČR pro piloty povolené nejsou. Jak je to v jiných zemích nevím. Každopádně i situace v ČR se může měnit, takže pilotům před případnou operací doporučuji kontaktovat leteckého lékaře.

Monofokální čočky jako náhrada za Vaše vlastní čočky v režimu monovision. Platí u toho to samé jako u monovision v kontaktních čočkách. To znamená možné zhoršení prostorového vidění. Ale zase odpadají světelné fenomény, které hrozí u multifokálního designu čoček. Monofokální čočky fungují většinou opticky výborně (a to je ozkoušeno již několik desetiletí).


Mohlo by Vás také zajímat: Máte malé děti? Tak berte jako povinnou četbu kapitolu o 
dalekozrakosti.  
Vyskytuje se u Vás nebo Vašich příbuzných krátkozrakost? Zvažujete operaci krátkozrakosti? Přečtěte si něco více v kapitole o krátkozrakosti. Byl Vám diagnostikován astigmatismus? Více zjistíte v kapitole o astigmatismu.

[Celkem: 42   Průměr: 5/5]

error: Content is protected !!