Co je to astigmatismus?
Co je astigmatismus, to si ukážeme v krátkém videu:
Jaké typy astigmatismu známe?
Astigmatismus se dá dělit na mnoho typů.
Můžeme ho rozdělit například podle toho, která oční struktura je za něj zodpovědná. V tom případě rozlišujeme rohovkový (nejčastější) a čočkový astigmatismus (méně častý – buď při vrozeně astigmatické čočce nebo často po dislokaci/náklonu čočky z různých příčin).
Dále ho můžeme rozdělit dle charakteru lomivostních ploch na pravidelný a nepravidelný (k tomu více ve videu).
Pravidelný astigmatismus můžeme dále dělit na astigmatismus podle pravidla, proti pravidlu a šikmý astigmatismus. To, zda je astigmatismus proti, nebo podle pravidla, záleží na tom, jestli je „švestka“ z videa postavená na špičku (astigmatismus proti pravidlu), či na bok (astigmatismus podle pravidla) – tedy zda je strmý meridián horizontálně, nebo vertikálně. Šikmý astigmatismus je astigmatismus s hlavními meridiány, které jsou umístěné mezi 90° a 180° (švestka z videa bude šikmo).
Dále můžeme pravidelný astigmatismus rozdělit podle polohy ohnisek jeho hlavních meridiánů. Pokud budou obě ohniska před sítnicí – oko bude v obou rovinách krátkozraké – půjde o tzv. astigmatismus compositus (složený) myopicus („krátkozraký„). Pokud budou obě ohniska za sítnicí – oko bude v obou rovinách dalekozraké – půjde o tzv. astigmatismus compositus hypermetropicus („dalekozraký„). Pokud bude jedno ohnisko před sítnicí a druhé za sítnicí půjde o tzv. astigmatismus mixtus (smíšený) – pro jednu rovinu bude oko dalekozraké a pro druhou krátkozraké. A poslední variantou je, že jedno ohnisko bude u sítnice a druhé buď před sítnicí, nebo za sítnicí. V tomto případě to pojmenujeme jako astigmatismus simplex (jednoduchý) a buď myopicus („krátkozraký„) nebo hypermetropicus („dalekozraký„).
Jaký je rozdíl mezi rohovkovým a čočkovým astigmatismem?
Jak již název napovídá, za rohovkový astigmatismus může rohovka a za čočkový čočka. Z praktického hlediska je největší rozdíl v tom, že zatímco astigmatismus rohovkový zůstává stejný ať se koukáme do dálky, nebo do blízka (rohovka se nijak nehýbe – nemění při přeostřování svůj tvar), astigmatismus čočkový se může měnit (při přeostřování z dálky do blízka mladá čočka svůj tvar a tedy i optickou mohutnost mění). To má důsledek v možnostech korekce – rohovkový astigmatismus lze vykorigovat poměrně slušně, čočkový hůře. Brýlemi nebo kontaktními čočkami korigujeme v praxi většinou pouze rohovkový astigmatismus. (Platí ale slovo většinou).
Na celkovém astigmatismu oka se podílí obě složky – někdy se i jednotlivé astigmatismy „vyruší“ – takže člověk funguje prakticky bez astigmatismu.
Korekce astigmatismu
Pravidelný rohovkový astigmatismus se dá snadno korigovat brýlemi nebo torickými kontaktními čočkami. V případě brýlí občas může dělat potíže šikmý astigmatismus – binokulárně jeho plnou korekci někdy lidé hůře snáší. V tom případě pomůže buď přiblížení osy korekčních skel k 90° resp. 180°, případně snížení cylindru i na úkor zrakové ostrosti. Pokud ale pacient vidí pouze jedním okem, byť i s vysokým šikmým astigmatismem, potíže mu většinou nezpůsobí ani plná korekce.
Nepravidelný rohovkový astigmatismus (například u keratokonu, po úrazech rohovky atd.) brýlemi dokonale většinou vykorigovat nelze. Nepomohou zde obvykle ani měkké kontaktní čočky (kopírují až moc tvar rohovky). Co ale často pomůže poměrně dobře jsou tzv. tvrdé kontaktní čočky. Tvrdá kontaktní čočka překryje nerovnosti rohovky. Prostor pod ní se vyplní slzami. Tak vznikne opticky skoro jednolitý blok (rozuměj s minimálními rozdíly indexu lomu) kontaktní čočka – slzný meniskus – rohovka a veškeré lámání světla se odehrává mezi hezky hladkým povrchem kontaktní čočky a vzduchem. Názorně to ukazuje příklad s patizonem 🙂
Vykorigovat čočkový astigmatismus (u čočky s fungující akomodací) je obtížné. V principu může pomoci výměna vlastní čočky za umělou. Ale zde je nutno zvážit všechna rizika s tím spojená. Naštěstí čočkový astigmatismus, který by sám o sobě představoval výrazné potíže, není častý.
Operace astigmatismu
Vyšší pravidelný rohovkový astigmatismus je občas vhodný k operaci. Pacienti s tímto typem astigmatismu totiž dosti často vidí špatně jak do blízka, tak do dálky. Zvláště u složených astigmatismů. V mladším věku připadají v úvahu laserové zákroky na rohovce, případně fakické torické čočky. Ve věku pokročilejším pak výměna vlastní čočky za umělou čočku torickou.
Menší nepravidelné rohovkové astigmatismy se dají někdy odstranit laserovým zákrokem na rohovce – zde ale indikace záleží na etiologii. Někdy se k částečnému vyrovnání nepravidelné rohovky – například u keratokonu – používají i různé segmenty umělého nebo biologického původu implantované do rohovky.
Čočkový astigmatismus lze řešit, jak již bylo řečeno výše, výměnou vlastní čočky za umělou.
Co astigmatismus a děti?
Astigmatismus se může vyskytovat i u velmi malých dětí a pokud je trochu vyšší, tak může v citlivém věku (do 7-8mi let) způsobovat tzv. meridionální amblyopii (tupozrakost) – je třeba na něj dávat pozor a nebát se ho i plně korigovat. Děti snáší korekci astigmatismu (i šikmého) obecně dobře.
U dětí je také třeba dávat pozor na afekce v okolí oka, které by na něj mohly tlačit a tak působit tzv. indukovaný astigmatismus (například velké ječné/vlčí zrno může tlakem na oko jeho povrch zakřivit).
Mám astigmatismus, jsem již starší a celý život vidím dobře jak do blízka, tak do dálky, jak je to možné?
V tomto případě patříte mezi šťastlivce, kteří mají v jednom hlavním meridiánu ohnisko poblíž sítnice a v druhém hlavním meridiánu ohnisko dostatečně daleko před sítnicí. V jedné rovině tak přirozeně vidíte do dálky – i když ne úplně optimálně – ale k běžnému životu to stačí. V druhé rovině pak jste krátkozraký a vidíte i bez akomodace do blízka – opět ne optimálně, ale dostatečně dobře. Pokud máte u tohoto simplexního myopického astigmatismu okolo 3dpt cylindru, tak bez brýlí můžete vydržet klidně do konce života. Ale za cenu mhouření očí a následně často i převislých víček.
Mohlo by Vás také zajímat:
Vyskytuje se u Vás nebo Vašich příbuzných krátkozrakost? Zvažujete operaci krátkozrakosti? Přečtěte si něco více v kapitole o krátkozrakosti.
Je Vám více než 40 let a začínáte mít potíže při čtení? Zjistěte více v kapitole o vetchozrakosti.
Máte malé děti? Tak berte jako povinnou četbu kapitolu o dalekozrakosti.
Poslední update 7/2023
