Centrální serózní chorioretinopatie

Jste relativně mladí, máte za sebou stresující období a ještě k tomu jste najednou zjistili že vidíte na jednom oku uprostřed šedavý nebo zelený flek, který vám zhoršuje vidění. Je dost pravděpodobné, že se u vás objevila tzv. centrální serózní chorioretinopatie (zkratkou CSCHR).

Jedná se o relativně časté onemocnění, při kterém se pod světločivnou vrstvu sítnice dostane tekutina a sítnice se v tom místě vyklene jakýmsi plochým puchýřkem. Postižena bývá typicky oblast sítnice zodpovědná za rozeznávání detailů, tzv. centrální krajina. V místě puchýřku nefungují světločivné buňky úplně správně a tak pacient vidí většinou šedý nebo zelený flek, jehož poloha se nemění.

Co je příčinou toho, že se CSCHR vyvine?

Za CSCHR může zvýšená propustnost cév cévnatky a nějakým způsobem alterovaná funkce retinálního pigmentového epitelu. Proč ale při CSCHR nefungují tyto struktury jak mají není dosud přesně známo. Nejčastěji se mluví o působení steroidních hormonů – ať již při jejich zevním přísunu například léky (tabletami, inhalátory, kožním podáním apod.), či vyšší vnitřní produkci – například při stresu, či vzácněji endokrinními nádory. Zmiňuje se i asociace s kolonizací bakterií Helicobacter pylori, užíváním i jiných látek a léků než kortikosteroidů.

Jsou ještě jiná onemocnění projevující se podobně jako centrální serózní chorioretinopatie?

Ano, veškerá onemocnění postihující tzv. žlutou skvrnu v oku se mohou příznaky podobat těm, které vídáme u centrální serózní chorioretinopatie. Občas se podobně může projevit i onemocnění zrakového nervu. Je proto důležité navštívit s výše uvedenými příznaky vždy očního lékaře.

Jak se CSCHR diagnostikuje?

Oční lékař provede běžná oční vyšetření – vyzkouší jak vidíte, nakape kapky rozšiřující zornici, aby lépe viděl na sítnici a prohlédne si ji. Patologie většinou bývá vidět již při prohlížení sítnice pomocí jednoho z optických přístrojů, které má lékař k dispozici. Vždy je ale ještě nutné doplnit i tzv. OCT vyšetření (vyšetření optickou koherenční tomografií). Když se totiž lékař dívá pouze „čočkou“, tak sítnici vidí pouze seshora, tuší, že tam je puchýřek, ale detaily typu v jaké vrstvě sítnice se puchýřek nachází a zda tam není nějaká skrytá jiná patologie, většinou běžným okem nerozpozná. OCT vyšetření nám sítnici (a u modernějších přístrojů i cévnatku) zobrazí velmi podrobně po jednotlivých vrstvách s velkým rozlišením a diagnózu nám tak potvrdí. A samozřejmě se pomocí OCT vyšetření dá přesně sledovat i regrese nebo eventuelní progrese onemocnění.

Jak se centrální serózní chorioretinopatie léčí?

Ve většině případů se mi osvědčilo kapání nesteroidního antiflogistika Nevanacu*. (Nejspíše budou fungovat i jiná nesteroidní antiflogistika penetrující dozadu do oka) Někdy v kombinaci s antiedematosními léky typu Aescin, Edemo apod. Stav většinou odezní i spontánně během několika týdnů. Pokud ale CSCHR trvá okolo tří měsíců, tak je již na místě provést tzv. fluorescenční angiografii. Ta nám ještě více ozřejmí, zda není přítomna přeci jenom i nějaká jiná, vážnější patologie sítnice (například neovaskulární membrána). A pokud tato přítomna není, může nám ukázat bod prosakování. Ten, pokud leží mimo oblast úplně nejostřejšího vidění, lze někdy ošetřit laserovou fotokoagulací a stav tak vyléčit. Pokud tento bod ale leží v místě nejostřejšího vidění, tak běžný fotokoagulační laser použít nelze. Jako další léčebná modalita se v takovém případě nabízí takzvaná fotodynamická terapie s Verteporfinem, nebo ošetření podprahovým mikropulsním laserem. Za zkoušku jistě stojí i použití antisteroidů typu Eplerenonu nebo Spironolactonu (i když osobní zkušenost s nimi ještě nemám) a v případě, že pacient užívá nějaké steroidní léky, může pomoci snížení jejich dávky (za předpokladu, že tím neohrozíme jeho celkový zdravotní stav).

MUDr. František Šafránek

*článek píši na podzim 2019

Přečtěte si také o věkem podmíněné makulární degeneraci.