Co je to krátkozrakost?
Krátkozrakost neboli myopia je častou refrakční vadou oka. Její podstata je nastíněna v krátkém videu:
Kolik dioptrií budu nakonec mít?
Na tuto otázku je těžké odpovědět, jelikož v medicíně nikdy neplatí nic stoprocentně. Obecně se dá říci, že čím dříve se u Vás krátkozrakost objeví, tím více budete mít v budoucnu dioptrií. Pokud jste začal být krátkozraký již jako předškolní dítě, nejspíše se Vaše konečné dioptrie budou blížit -10,00 dpt. a nemusí se tam zastavit. Kam až se s dioptriemi dostanete může napovědět i dioptrická vada některého rodičů – často je to podobné. Většině lidí začíná ale krátkozrakost okolo desátého roku věku a stabilizuje se kolem roku dvacátého. Takže maxima bývají nižší – ale opět – u každého je progrese krátkozrakosti jinak rychlá. Někomu může přibývat jedna dioptrie za dva roky, někomu za půl roku. Po několika kontrolách u lékaře se tempo progrese dá již trochu odhadnout.
Dá se nějak vývoj krátkozrakosti zastavit?
V současné době se ukazuje, že každodenní aplikace slabých Atropinových kapek, případně používání speciálních brýlí, které rozostřují periferii obrazu (brýlí Miyosmart od firmy Hoya), dokáže progresi krátkozrakosti poměrně slušně přibrzdit. Možná je i kombinace obou metod. Atropin je potřeba dle současných poznatků kapat do doby konce růstu oka – jinak hrozí tzv. rebound fenomén – to znamená, že při jeho vysazení dříve, se oko snaží rychle dorůst to, co nestihlo.
Populační studie ukazují, že v oblastech, kde lidé tráví hodně času venku, je její výskyt menší. Trávení dostatku času na denním světle v otevřeném prostoru se jeví jako protektivní faktor. Zdá se, že v tomto hraje trochu roli i spektrání složení světla (a vyšší podíl modré části spektra u umělého osvětlení).
Efekt by mohlo mít nošení bifokálních kontaktních čoček s designem, kdy je centrální porce do dálky a periferní do blízka (část oka je tak stále „krátkozraká“ a oko nemá tendenci tolik růst) – de facto podobně fungují brýle Miyosmart.
U vyšších axiálních (tedy tam, kde oko je hodně dlouhé) krátkozrakostí (-5,50 dpt) s rychlou progresí (-2,50 dpt za poslední dva roky) se v České Republice někdy používá ještě tzv. skleroplastika – především ve Fakultních nemocnicích v Hradci králové a Brně. Jedná se o jakési vyztužení stěny oka, aby dále nerostlo. Na západě není tato operace moc rozšířena a stále jsou pochybnosti o její funkčnosti. Ale jelikož u velmi velkých axiálních krátkozrakostí (to se bavíme o hodnotách okolo -10dpt a více) hrozí různé degenerace sítnice a toto je metoda, která by jim teoreticky mohla předejít – asi by to u vážných případů stálo za úvahu.
Je krátkozrakost něčím nebezpečná?
Samozřejmě můžete někoho srazit autem, když pojedete bez brýlí a neuvidíte ho. Krátkozrakost má ale i některá další rizika. Krátkozrací lidé mají například větší riziko odchlípení sítnice. Vyskytují se u nich více některé typy zeleného zákalu. U velmi vysokých axiálních krátkozrakostí je riziko degenerací sítnice – a to i v oblastech žluté skvrny, tedy míst nejostřejšího vidění. Tyto degenerace mohou vypadat i tak, že v jejich místě doslova chybí sítnice. Takoví lidé pak mohou doslova z krátkozrakosti oslepnout. Ale to se bavíme doopravdy o hodně vysokých dioptriích – okolo -10 dpt – a ne každý z těchto pacientů nutně musí mít centrální degeneraci sítnice. Není to zase tak časté.
Co krátkozrakost a vývoj tupozrakosti?
Krátkozrakost začíná u většiny lidí po desátém roce věku. Vývoj tupozrakosti z refrakčních příčin se tedy těchto lidí většinou netýká (hrozí do 7-8 let). U malého množství lidí, kteří jsou krátkozrací dříve, tupozrakost také většinou nehrozí – alespoň do blízka mají obraz totiž vždy ostrý – i když mají více dioptirí. To mozku k vývoji kvalitního spojení s okem stačí. Riziko tupozrakosti z krátkozrakosti je prakticky pouze u velmi velkého rozdílu dioptrií jednotlivých očí ve věku do osmi let, kdy hraje roli nejen rozdíl ostrosti obrazů na sítnici, ale i rozdíl jejich velikostí.
Korekce krátkozrakosti
Krátkozrakost se dá korigovat prakticky všemi dostupnými prostředky. Brýlemi, kontaktními čočkami, různými operacemi rohovek, přidáním umělé čočky k Vaší zdravé, případně výměnou vaší zdravé, či nemocné čočky.
A co krátkozrakost a laserová operace?
Ano, krátkozrakosti se, když to umožní tloušťka rohovky, lze zbavit laserovou operací. Většinou se doporučuje počkat na ustálení vady – což nastává obvykle kolem dvacátého roku věku. Metod je více a která je v daném případě nejlepší závisí na více faktorech. Na výšce vady, tloušťce rohovky, případném astigmatismu, kvalitě slzného filmu, povolání atd. Osobně bych se nepouštěl do nějakých žhavých novinek na trhu, ale volil bych některou z již osvědčených metod jako je například femto-LASIK. Přeci jen novinky se nejdříve musí vyzkoušet, lékař i tým se s nimi musí sžít a to nějaká ta léta a stovky případů trvá. Některé dnes ještě neznámé komplikace (nejen úplně) nových výkonů se také mohou objevit až po letech. Takže je třeba určité obezřetnosti.
Pozor je třeba dávat i pokud máte určitá povolání – například jste voják či policista. Například zrovna u metody LASIK se dělá lamela, která se odklopí, pod ní se rohovka olaseruje a pak se zase přiklopí. Drží poměrně slušně, ale již ne nikdy tak pevně jako před zákrokem. A při náhodném úderu něčím či někým do oka hrozí její opětovné odchlípení – a asi si dovedete představit, že postižený je poměrně rychle vyřazen z boje. Myslím, že zrovna tato metoda je dokonce v ozbrojených složkách zakázána – ale raději se před případným zákrokem zeptejte svého „závodního“ lékaře.
Pokud máte do zhruba -3dpt a k tomu skoro žádný astigmatismus, tak si operaci také dobře rozmyslete. Vidíte totiž dobře do vzdálenosti zhruba 33cm, což je skoro optimální čtecí vzdálenost a máte velmi velkou šanci, že do blízka nikdy brýle potřebovat nebudete, zatímco Vaši vrstevníci bez brýlí do dálky (i ti již olaserovaní) je ve čtyřiceti letech začnou nasazovat (v tomto věku se začíná zhoršovat zaostřovací schopnost lidské čočky). Vy v té době začnete brýle do blízka sundávat.
Krátkozrakost a jiné než laserové operace
Na zdravou rohovku bych si osobně nedal, kromě zavedených moderních laserových refrakčních metod sáhnout – myslím tím především ve smyslu nějakých implantátů, případně radiálních nářezů ( k tomu nepočítám relaxační incize nebo případně kontraincize při operacích šedého zákalu používané ke korekci astigmatismu). Máte ji jen jednu (respektive dvě), je pro oko extrémně důležitá, je to tkáň, která se špatně hojí a ještě hůře nahrazuje případným transplantátem.
Přidání umělé čočky k Vaší stávající je jedna z možností – pokud to anatomická situace Vašeho oka dovoluje. Pokud to anatomická situace nedovoluje, tak si koledujete o selhání vnitřní části rohovky nebo vznik zeleného zákalu. Rizikem je i zkalení Vaší vlastní čočky.
Výměna Vaší zdravé čočky za umělou multifokální? Která umožňuje vidět do blízka i koukat se do dálky? Ano, také možnost, která se nabízí. Ale zatím je stále vlastní lidská čočka to nejdokonalejší, co známe – což platí především pro přeostřování z blízka do dálky, kvalitu vidění za šera a zhoršených světelných podmínek. Rozhodně bych se do toho nepouštěl, pokud Vám ještě funguje akomodace (zaostřování do blízka). Tzn. většinou před čtyřicátým rokem věku. A piloti pozor – informujte se před případnou implantací multifokální čočky na Ústavu leteckého zdravotnictví. Ještě v září 2017 nebyly pro piloty v ČR dle vyjádření jeho lékaře povoleny.
Vetchozrakost při krátkozrakosti
Když jste krátkozrací, tak se Vás vetchozrakost teoreticky netýká. Ale pouze teoreticky. Do zhruba čtyřiceti let vidíte s Vašimi brýlemi do dálky krásně i do blízka. Po čtyřicítce je již začněte, abyste něco přečetli, odkládat. Ale když máte více jak -3 dpt, musíte si samozřejmě text dávat poměrně hodně blízko k očím, což nemusí být moc pohodlné. Když jste zvyklí nosit kontaktní čočky, tak máte problém trochu větší – kontaktní čočky si jen tak na přečtení něčeho sundat nemůžete. Řešení samozřejmě existuje. Můžete si pořídit bifokální/multifokální (progresivní). A dokonce existují i bifokální/multifokální kontaktní čočky. Vše umožňuje vidět ostře jak do blízka, tak do dálky s jedním optickým prostředkem. Nebo v případě kontaktních čoček můžete zvolit tzv. monovision – zaostření jednoho oka více do dálky a jednoho více do blízka. To ale trochu na úkor prostorového vidění.
Mohlo by Vás také zajímat: Máte malé děti? Tak berte jako povinnou četbu kapitolu o dalekozrakosti.
Je Vám více než 40 let a začínáte mít potíže při čtení? Zjistěte více v kapitole o vetchozrakosti. Byl Vám diagnostikován astigmatismus? Více zjistíte v kapitole o astigmatismu.
Poslední update informací 7/2023
