Jinak také: oko a kyselina, oko a louh, oko a vápno, oko a štuk
Poleptání oka patří mezi jeho velmi vážné úrazy. Obecně platí, že poleptání zásadou (tzn. například vápnem, štukem, louhem) je horší než poleptání kyselinou. To proto, že zásada tkáň rozpouští – ztekucuje a dostává se tak hlouběji a hlouběji. Kyselina naproti tomu tkáň „zkoaguluje – srazí“ a vytvoří tak hůře propustnou vrstvu. Přes tuto vrstvu se další kyselina již nedostává tak snadno do hloubky. (výjimkou je snad pouze kyselina fluorovodíková)
V každém případě závisí rozsah poškození na množství a síle kyseliny/zásady a době, po kterou jsou tyto látky v kontaktu s okem.
První pomoc při poleptání oka
Z výše uvedeného vyplývá, že nejdůležitější je zkrátit dobu působení žíraviny na oko! Oko ihned vyplachujeme pod silným proudem vody a snažíme se aby voda zatekla pokud možno všude a vyplavila toho co nejvíce – i z prostoru pod horním víčkem. Tento první výplach ještě doma nebo v práci je zásadní! Měl by být vydatný a dostatečně dlouhý. Pět minut navíc časného intenzivního vyplachování bude nejspíše přínosnější než být o pět minut dříve u lékaře, ke kterému pojedeme dvacet minut autem. Samozřejmě lékařskou pomoc ale vyhledáme! Pokud by se dařilo vyplachovat oko i během transportu k lékaři, bylo by to výborné.
Mám poleptané oko, co mě čeká u lékaře?
U lékaře dojde nejprve k dalšímu výplachu oka, i z prostorů pod horním víčkem. Ideálně se nechá kapat ještě i infuze fyziologického roztoku do oční štěrbiny do normalizace pH.
Následuje zhodnocení poškození oka na štěrbinové lampě a jeho vyčištění od případných zbylých nečistot, které by ho mohly dále leptat (například kousky štuku, vápna). Pokud to lze, odstraní se i mrtvá tkáň. Změří se nitrooční tlak.
Další postup závisí na závažnosti poleptání.
Pokud je poleptání mírné (limbus je prokrven, rohovka čirá) vystačíme si většinou s antibiotickou mastí kombinovanou s kortikoidem. V časných fázích aplikovanou s frekvencí třeba i po jedné hodině.
V případě, že stav je vážnější (limbus je ischemický, rohovka je více či méně zakalena), přidáváme do medikace i vysoké dávky vitaminu C – jak celkově, tak lokálně v kapkách a tetracyklin celkově – oboje jako prevence lýzy rohovky. Pro větší komfort pacienta aplikujeme mydriatika. Také léky tišící bolest. Povrch oka lubrikujeme, kryjeme proti sekundární infekci lokálními antibiotiky a během prvních deseti dnů intenzivně tlumíme zánět kortikoidy (po deseti dnech je ale musíme rychle snížit, aby nad pozitivním účinkem představovaným tlumením zánětu nepřevážil negativní účinek v podobě podpory lýzy rohovky). Hlídáme nitrooční tlak a dle potřeby ho snižujeme. Pokud se nám povrch oka v prvních 2-3 týdnech nehojí, může pomoci našití amniové membrány. (Případné další chirurgické zákroky jsou již nad rámec tohoto článku)
Poleptání oka může mít (i přes intenzivní léčbu) mnoho vážných celoživotních následků: jizevnaté změny víček s jejich vyvrácením ven či dovnitř, syndrom suchého oka jako následek poničení pohárkových buněk spojivky, spojivkové srůsty – symblephara, chronickou nedostatečnost limbálních buněk s následnou konjunktivizací povrchu rohovky, lýzu rohovky, jizvy a vaskularizaci rohovky, zelený zákal jako následek poničení trabekula, případně komplikace plynoucí z poničení ještě hlubších struktur oka.